Metly metlám! Psáno krví a sračkama, co život dal.

Amon Amarth – Surtur Rising

Tento měsíc jsem napjatě očekával hlavně tři nové desky. Children of Bodom a jejich Relentless Reckless Forever bylo spíše zklamání a Blunt Force Trauma bratří Cavalerů (Cavalera Conspiracy) na druhou stranu nepřekvapilo vůbec, a i přesto, že vydali velice solidní album, )jsem se nemohl zbavit toho klasického „už jsem to někde slyšel“ dojmu. Možná proto jsem se modlil k Thorovi, aby nájezd death metalových vikingů byl nemilosrdný a epický. Jak a jeslti se povedlo, se vám pokusím přiblížit v následujících několika odstavcích.

EPICKÉ!!! Album pokračuje přesně v místě, kde předchozí Twilight of the Thuder God skončil. Ba co víc, je ještě o stupeň lepší. Z jediného prostého důvodu. Amon Amarth vypilovali to, co umí nejlíp, do dokonalosti. A nemluvím ani tak o hudbě, jako o pocitu, který z té hudby máte. Při poslechu Surtur Rising budete chtít stínat hlavy, plout na drakkaru, nechat si narůst pořádný plovous a hlavně budete mít neukojitelnou potřebou máchat palicí a vyhulit váš přehrávač do nekompromisní hlasitosti. Věčně nespokojené hajzly, kteří neustále remcají nad novými deskami a argumentují tím, že „už to není ono,“ rovnou vemte po hlavě palcátem a pusťte jim tohle.

KULERVOUCÍ!!! Otvírákem je skladba War of the Gods a už při prvním riffu je vám jasné, že vše je na svém místě. Nájezdníci vraždí děti, znásilňují ženy (nebo naopak) a nedivil bych se, kdyby tohle byl singl alba. Nejednou dá vzpomenout na Twilight of the Thunder God. A hned ve druhé skladbě Tock’s Taunt – Loke’s Treachery Part II je přímý odkaz na Hemrods Ride to Hell z alba With Oden In Our Side. Je taky dobře zvoleným druhým songem, protože po rychlém War of the Gods dává tenhle dunivý, těžkopádný a pomalý death tušit, že album bude řádně rozmanité. A tato slova potvrdí Destroyer of the Universe, kdy se spustí neskutečná řežba, až končetiny lítají na všechny strany. Trochu zvláštně pak působí začátek Slaves of Fear, protože skladba začíná odklepem paliček. To vás trochu vytrhne z představ o epických bitvách, ale vyrušení je pouze chvilkové, protože následná melodie dává tušit, že krveprolévání není pro dnešek konec. Co se mi na nových AA líbí je melodická skladba. Není to bezduchá řežba pro efekt, ale riffy si jednoduše zapamatujete a dokonce máte při jejich poslechu i nějaké pocity. Live Without Regrets působí trochu recyklovaně a vatovitě, ale AA zdaleka nevyčerpali všechny své nápady a doufejme, že bude ještě nějakou dobu trvat, než začnou vykrádat sami sebe. The Last Stand of Frej je pak velkým překvapením. Teskná, téměř doomová linka krásně zprostředkovává nářek norského hriny Freye, který po bitvě s ohnivým bohem Surturem čeká na svoji smrt. Jenže z melancholické nálady vás vytrhne baterie bicích na začátku další skladby. Kdyby Kaddáfího vojáci bojovali při poslechu For Victory or Death, měli by spojenci a rebelové ještě hodně velké problémy. Přesně jak název napovídá, vypráví o vojácích, kteří se po porážce znova vrhají do boje, který může skončit jen dvěma způsoby. Zbytek alba je stejně pozoruhodný jako jeho začátek. Ať už to je Wrath of the Horsemen s nevídaně hlubokými vokály, A Beast I Am s čistou, melodickou dohrou, nebo závěrečná Doom Over Dead Man ve které je lehký orchestrální podklad.

Co se textů skladeb týče, ty rozebral Richard ve svých článcích o mytologii podle Amon Amarth (část 1., část 2.)

ZUŘIVÉ!!! Amon Amarth nezůstali nikomu nic dlužni a všechny pochyby rozmetali jako krvežízniví berserkerové. Texty vyprávěji příběhy o hrdinství, severské mytologii a kytary hrají neuvěřitelně chytlavé heavy riffy střídané s tesknými sóly. Novinka, i přesto, že je více melodická, než předchozí, je nářez na holou nabroušenou sekerou. Moc času od začátku roku sice neuplynulo, ale už teď jsem si celkem jistý, že tohle bude TOP 10 letošního roku. Tohle je hudba, která by měla hrát při Ragnaröku!

Autor: Nesthor

Reklamy

8 komentářů

  1. Richard

    Tak to si to jdu hned stáhnout 🙂

    Březen 30, 2011 (9:07 pm)

  2. Není ta sopka v pozadí na obálce opajcnutá hora osudu z pána prstenů? 😀

    Březen 31, 2011 (8:09 am)

  3. Richard

    Vzhledem k tomu že Amon Amarth=Mount Doom=Hora osudu tak je to snad jasné, ne? 🙂

    Březen 31, 2011 (9:59 am)

  4. nesthor

    Jojo, nejspíš to tak bude. Navíc Surtur je severský bůh ohně, tak je docela možné, že žije v sopce 😀

    Březen 31, 2011 (10:05 am)

  5. Richard

    Jen teda nechápu proč se Amon Amarth jmenujou tak jak se jmenujou a místo o Pánovi prstenů a Středozemi zpívají o vikinzích a severských bozích…

    Březen 31, 2011 (10:35 am)

  6. Pingback: Tematický methalll – část I. « methalllblog

  7. Pingback: Lekce severské mytologie s Amon Amarth « methalllblog

  8. Pingback: Lekce severské mytologie s Amon Amarth – 2. část « methalllblog

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s