Metly metlám! Psáno krví a sračkama, co život dal.

Tematický methalll – část I.

Metal jako hudební žánr má asi nejsložitejší strukturu a hiearchii ze všech  žánrů. Jen si vemte, že máme metal jakožto jednu obrovskou kategorii, pod kterou spadá de facto všechno, v čem jsou jen trochu ostřejší elektircké kytary. Pak tady máme nespočet subžánrů. Spekulantští hajzli zaplesají. Na fórech, v hospodách a na jiných pochybných sešlostech pochybných metalistů můžete slyšet neustálé dohady o tom, kam která kapela patří a proč. Subžánry mají metal dělit na menší kategorie podle společných hudebních prvků, a proto by měly být co nejjednoduší. Jednou ve Sparku, tuším, že na recenzi Thornography (deska Cradle of Filth – 2006), napsal recenzent do kolonky „žánr“ Vamperotic atmo metal. Nebo si vemte Nile (níže o nich bude ještě zmínka) – spousta čuramedánů o nich referuje jako o brutal technical death metal. Řekněte mi, který death metal není brutální a technický?

S takovým přístupem bychom mohli každé kapele přiřadit vlastní subžánr, což je přesný opak toho, proč subžánry existují – aby sjednotily kapely se stejnými hudebními prvky. A pokud se s kamarády po večerech dohadujete, jestli kapela patří do takového nebo makového nesmyslného subžánru, pak jste plesnivá předkožka. Kategorie vám mají pomoct, když chcete objevit novou kapelu, abyste mohli podle určitých znaků zjistit, co které těleso hraje za hudbu a jestli má pro vás vůbec cenu jej začít poslouchat.

Pryč od subžánrů, o těch článek není. Existují totiž specifické kapely, které se začaly řadit do určité tematické skupiny podle toho, o čem jsou jejich texty. Jasně, vemte si třeba takový black metal. Tam už se jaksi počítá s tím, že v textech bude minimálně 192x slovo Satan nebo nějaké super popisné sloky o znásilňování těla Ježíše Krista. Ale existuje i black, který je čistě o okultismu nebo nezaujímá a priori antiřesťanský postoj (spatra mě napadají jenom Frost Like Ashes). A to by mělo být náplní dnešního článku. Tematické kapely, které se po většinu své existence držely určité stylizace a textového obsahu. Už jsme měli článek o Tolkienovi v metalu, takže toho s klidným svědomím přeskočíme.

Pirate methalll

Pokud máte doma papouška, vychlastáte denně dva sudy rumu, platíte dublony a nosíte pásku přes oko, jsou tyhle kulisy vašim pravým šálkem slané vody. Protože piráti nebyli zrovna známí svým hudebním umem, moc inovací z hlediska kompozice zde nenajdeme. Občasná heligonka a nějaký ten folkový prvek. Metal zkřížených hnátů a lebky má původ v Německu. První kapela, která ve svých textech začala pravidelně zmiňovat nájezdy na cizí lodě a protahování pod kýlem, byli Running Wild. Dneska se mezi špičku dají řadit Verbal Deception (dost dobrý melodický death), uřvaní a průměrní Swashbuckle a naprosto špičkoví, geniální a boží Alestorm (kteří budou na letšních Masters of Rock). YO HO HO!

Pagan methalll

Pokud místo lodím dáváte přednost hlubokým hvozdům a plísni ve vašich po kolena dlouhých vousech říkáte Mokosh, pak je pohanský metal tou pravou dubovou větví pro vás. Staré tradice, přírodní rituály a dávná historie starého kontinentu. Opět proto, že se jedná spíše o společný prvek textů než hudby, tady najdete spoustu kapel, které se hudebně hodně liší. Obecně se ale dá říct, že pagan metal obsahuje spoustu folkových prvků (často dochází k prolínání se subžánrem folk metal). Také se prolíná s dalším tématem, o kterém je více níže – viking metalem. Nebojte se, dává to smysl. Zajímavým prvkem je časté používání archaických a pradávných jazyků. Když už jsem se zmínil o Masters of Rock, tak nesmím zapomenout, že Eluveitie a Finntroll budou mít společné vystoupení s názvem Pagan aliance.

Viking methalll

Vím, co si myslíte. Amon Amarth (btw: novou desku jsme recenzovali). Máte pravdu, Amon Amarth určitě mezi vikingy patří. Jenže kapel je daleko víc. Přitom nemusí jít vyloženě o epické výpravy vikingů. Mnohem větší část textů pokrývají výjevy ze severské mytologie. Jak jsem výše uvedl, pagan a viking metal často splývají. Abychom nebyli hajzli a necpali ty Amarthy úplně všude, tak tady jsou Týr z Faerských ostrovů.

Egyptian methalll

Tady snad neexistuje nikdo jiný než američtí Nile. Naprosto psychopatický death metal s neuvěřitelnou technikou hry, mnoha orientálními prvky a naprosto jasnou textovou orientací (slovo za všechny: song z alba Ithyphallic – Papyrus Containg the Spell to Preserve its Possessor Against Attacks From He Who Is In the Water, což je snad nejdelší název skladby vůbec :D). A třeba takové album Powerslave (jestli nevíte od koho, tak zasluhujete zavřít do sarkofágu) má naprosto zřetelný feeling starověkého egypta. Aby tato kategorie nebyla tak chudá, tak sem šoupneme i Orphaned Land. Izraelský progressive s židovskou a arabskou tematikou a orientálními prvky – v podstatě sousedi, takže je jako správný ignorant naseru do jedné skupiny. Tak! A mimochodem, jejich poslední deska The Never Ending Way of ORwarriOR je jedna z nejlepších věcí, které minulý rok přinesl.

Samurai methalll

Ano, je to přesně tak vyjebané, jak to zní. Mrdněte na jednu hromadu japonštinu, jejich divný vkus pro hudbu, šamisen, flétny a máte něco, čemu se říká samurai metal. Termín je trochu zavádějící, protože se lehce posunul jeho význam a dneska se tak už v podstatě označuje jakákoliv metalová kapela, která pochází z Japonska. Naštěstí se hozeného rákosu chopili evropané a udělali ze samurai metalu něco normálního. Proto relativně velké samurai kapely hrají v angličtině a pocházejí třeba z Finska. A co si tak narychlo vzpomenu, tak poslední album thrashových mistrů Trivium s názvem Shogun by se dalo považovat za koncepční album s japonskou tematikou, ale na to tam je dost skladeb, které jsou úplně mimo mísu. Protože jsem nesehnal nic normálního a poslouchatelného, tak jsem na ukázku šoupnul Whispered, kteří se po dnešku stali mojí nejoblíbenější kapelou 😀

A protože už tak je tenhle článek dlouhý jak vytahaný pytel, tak jej naporcujeme na více krvavých částí. Za týden pokračování.

Autor: Nesthor

Advertisements

9 komentářů

  1. richaaarrrd

    Náhodou Alestorm nehrajou pirate metal. Alestorm hrají TRUE SCOTTISH pirate metal. A to je kurva rozdíl! Yarrr!

    Duben 14, 2011 (7:56 am)

  2. Michal

    Velmi zajímavý a poučný článek

    Duben 20, 2011 (12:34 pm)

  3. subžánry

    Velice mě zaujaly první dva odstavce o subžánrech. Já tohle škatulkování nemám moc ráda . Jsem zastánce jen toho nejnutnějšího rozdělení : black, death,pagan, atd… Dál je to dle mě zbytečné. Jenomže hranice mezi „nejnutnějším“(základním) a přehnaným, složitým škatulkováním je hranice dost slabá, takže se v kolonce „žánr“ více slovnímu spojení nevyhneme 😦

    Duben 21, 2011 (2:03 pm)

    • Souhlasím, rozumný pohled. Přílišné členění podle charakteru zvuku nemá moc smysl.

      Duben 21, 2011 (8:04 pm)

  4. ten článek je fór?:)

    Duben 27, 2011 (12:34 am)

    • Nesthor

      Nerozumím. Částečně ano, ale ty asi narážíš na něco jiného, že? 🙂

      Duben 27, 2011 (7:14 am)

  5. parxer

    Tento článek je pahýl!

    Duben 28, 2011 (9:22 am)

  6. Pingback: Psychomethalll « methalllblog

  7. Satanicius666

    K Nile bych měl výhradu. Death metal má spoustu podžánrů, mj. brutal death a technical death – technical death je instrumentálně a technicky (s vyjímkou melodic deathu) asi nejnáročnější, třeba v blackened deathu tolik sól nenajdeš. Brutal death je mnohem tvrdší než „normální“ death – třeba srovnej Six Feet Under(death) a CC(brutal death). No, a Nile hrajou „egyptskou“ kombinaci brutal deathu a technical deathu…

    Červen 2, 2012 (2:47 pm)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s