Metly metlám! Psáno krví a sračkama, co život dal.

Malefice – Dawn of Reprisal

Taky se vám v záplavě těch hovadin stýská po něčem pořádném? Po něčem technickém a agresivním? Pak je tento článek určen právě vám. Vy ostatní si s prominutím… ne! BEZ PROMINUTÍ vyližte prdel :-D.

Vzhledem k tomu, že jsem mezi věcmi ohlášenými tento měsíc k vydání nenalezl jedinou dobrou nahrávku, musím šáhnout pro něco trochu staršího a doufat, že o tom ještě nevíte, a když ano, tak že se rádi dozvíte můj názor na daný kus hudby. A skutečně, mám dnes vůli reckovat něco dobrého, protože Leaves‘ Eyes mi ležely v žaludku pěkně dlouho.

Tedy, vraťte se v čase o rok zpátky a nastojte:

Britská deathmetalová kapela Malefice vydala v roce 2010 desku Dawn of Reprisal. Je to v pořadí třetí album. Dodejme, že se hoši dali dohromady v roce 2003, celkem obyčejně, jako kámoši ze školy bla bla, tyhle stohy encyklopedických informací přeskočím, koneckonců jsou všechny zde. Sestava kapely je celkem stálá, akorát vloni vyměnili bubeníka. Zvuk je solidní, úderný a technický, plný různých synkopek, staccatových ataků, drobných melodií uvnitř riffů, zdařile vybalancovaný na hraně mezi drsností a čitelností. Zajímavé je, že pokud jde o melodiku, žádný extra rozsáhlý objev se nekoná, pořád to jsou klasická písňová schémata se slokami, refrény, bridgi a sóly. Nicméně v podání Malefice jde o počínání velmi zdařilé, které nejednomu hajzlovi sedne do ucha. Dá se na to metat, dá se na to skákat a hlavně: dá se to velmi dobře poslouchat, a o to jde především.

Tuto desku jsem již v jednom předchozím článku doporučoval k poslechu. Doporučoval jsem ji deseti body z desíti možných, a už tehdy jsem věděl, proč to dělám. Právě díky skvěle vybalancovanému zvuku a melodice je to dle mého názoru jedna z nejlepších desek v rámci žánru, ne-li nejlepší za loňský rok. Kapela se na ní skvěle našla, pracuje s kontrasty, síla jedné pasáže vyniká porovnáním s těmi méně výraznými, rychlost jednoho riffu vyniká v kontrastu s pomalejším, bohatost a průraznost zvuku je zdůrazňována právě těmi několika málo takty, kdy hraje jen jedna kytara a tak dále a tak podobně. Celé to pak dává dohromady velmi technický, agresivní a v určitých pasážích melodický a, nestydím se to říci, až lyrický zvuk. Chcete příklad? Tady je:

Jediné, co bych desce vytkl, je častá neschopnost vokálů na sebe připoutat pozornost, v momentech, kdy jsou jen pouhým chrčením do počtu, což je škoda, protože texty, které předkládají, nejsou vůbec špatné. Jinak v zásadě mohu jen doporučit. Sám to mám v empétrojce a poslouchám je, kudy chodím. Takže, dávám 9/10, práce všech nástrojů vynikající, texty zajímavé, celkový hudební dojem výborný, jen těm voxům musí člověk trochu dýl přicházet na chuť. A ještě vám sem hodím jednu, abyste vy hajzli neřekli, že jsem to odflákl:

autor: orgebanger

Reklamy

2 komentáře

  1. odkaz At the Gates, cit pro sound i melodiku, vokál ve spolupráci s klávesami v refrénech mi připomíná mé oblíbence Mnemic. Nic objevného to teda není, ale v rámci žánru je to pěkně poskládaná kombinace toho, co už udělali jiní… pokus o Meshuggah v druhé půlce prvního videa taky potěšil:) druhá skladba zní ještě zajímavěji. Jo a podle webu Metal Blade tu desku vydali na začátku roku 2009… Ale díky za tip, jdu to.. omrknout:))

    Květen 4, 2011 (10:49 pm)

  2. na druhý poslech už vím, co je na tom dost supr… kejtry. Nebojí se glizů, a to je grejt

    Květen 4, 2011 (10:50 pm)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s