Metly metlám! Psáno krví a sračkama, co život dal.

Masters of Rock 2011- Několik Nej

Zdravím všechny čtenáře! Hádám, že spousta z Vás se letošního ročníku festivalu účastnila a doufám, že jste si ho taky tak kurevsky užili! Nechci tady rozebírat každou z kapel, a rozebírání atmosféry, lidí a zážitků tady mají na starosti jiní. Já bych se jen podíval na zoubek několika málo kapelám. A to zaprvé kapelám, které mě fakt nadchly a za druhé kapelám, které mě zklamaly.

Pagan Alliance
Začněme tím prvním případem. Pagan Alliance byla více méně hlavní atrakcí prvního dne. Jednalo se vlastně o spojený dvouhodinový koncert dvou kapel- Švýcarských celticmetalových Eluveitie a Finských humppametalistů Finntroll. Kapely se většinu času střídaly po dvou písničkách, s tím, že občas si vzájemně půjčovaly členy, což sice na jednu stranu bylo příjemným oživením hudby (houslistka Elu na skladbu od Finntroll? Super věc!) ale někdy to zase bylo trochu zbytečné (kytaristu Finntroll hrajícího na akustiku při jedné skladbě Eluveitie jsem fakt přes všechny nástroje už ani neslyšel.. ale co už..). A výsledek?
Paráda. Eargasmus. Boží. Nářez. Nevím jestli to bylo rychlým střídáním hudby, tím, že hudebníci měli v podstatě chvílema čas na odpočinek, konstelací hvězd nebo čím vlastně, ale narovinu to byl nejlepší koncert jaký jsem kdy zažil. Mělo to vše. Dobrý setlist (co se týče hlavně Eluveitie, Finntroll nemám moc naposlouchané. Ale vše co hráli mi sedělo.), energii, výborné fanoušky (co si budeme povídat, pařilo se tak, že leckerej undergroundovej punkáč by zbledl závistí), příjemnou show.. Upřímně čekal jsem hodně, ale tohle fakt ne. Jediné co mě na koncertě mrzí bylo, že jsem se po zhruba první půlce a několika drobných zraněních musel radši přesunout kousek do pozadí a sledovat ho odtud. Ale i tak to stálo za to!

Airbourne
Tohle je opět jeden z těch lepších a podle mě druhá nejlepší věc, co se na Masters stala. Airbourne jsou z Austrálie, hrají více méně čistý hard rock a říkají tomu rock n roll. Plagiátorství AC/DC? Možná. Ale koho to sere?  Kapela hrála druhý den jako předposlední a podobně jako Pagan Alliance se mým očekáváním zvysoka vysmála, zadupala je do země a zhruba milionkrát je předčila.
Kapela rozdávala energii na všechny strany snad všemi tělesnými otvory a publikum si to taky sakramentsky užívalo. Zvuk byl výbornej, osvětlení ještě lepší a show na tom byla snad úplně nejlepší. Basák celou dobu pobíhal po pódiu jako cvok a pařil snad ještě intenzivněji než diskanti nadopovaní extází na CzechTechu, kytarista předvedl svůj nehorázný horolezecký skill (a vlastně i docela brutální odvahu), když vylezl bez jištění a s kytarou na zádech na zhruba dvacetimetrovou kovovou konstrukci vedle pódia (po trubkách! ne po žebříku!) jen aby nahoře mohl zahrát sólíčko a zpěvák zase ukázal, že má pořádně tvrdou palici tím, že si o ni rozjebal několik plechovek piva (kterým následně osvěžil publikum). No prostě nářez. Takhle má podle mě vypadat dobrá show! Přijít na pódium a předvést pár takovýchhle kousků je určitě lepší přístup, než přijít na pódium a čekat nějaké kousky naopak od publika (viz. to věčné „I wanna see all your hands in the air!“ „I wanna see you all jump!!“ nebo „I wanna hear you all scream!“ a tak podobně).
V neposlední řadě bych ještě rád pochválil dobře seřízenej setlist-ty nejlepší hitovky si kapela nechala nakonec, čímž fajnově udržela pozornost publika prakticky po celou dobu koncertu.
No prostě.. BRAVO!!


Visions of Atlantis
Tak tady je zase věc, která mě neuvěřitelně zklamala. Kapela není nijak extra moc známá, takže se možná budete divit, proč o ní píšu, ale jedná se více méně o osobní věc. Na Masters jsem letos byl podruhé, poprvé jsem se tam podíval někdy v roce 2007, když jsem methalll poslouchal fakt jen velmi krátce a většina věcí mě tam tehdy moc neoslovila. Jedna z těch mála co se mi tam fakt líbily byli právě Visions of Atlantis. Letos jsem se teda fakt nehorázně divil proč vlastně..
Těšil jsem se, že opět zahrají pár věcí z Eternal Endless Infinity, což je tedy jejich suverénně nejpovedenější album ale ne. Dokonce si nedokážu vzpomenout, že bych v setlistu slyšel jedinou známou, nebo aspoň přibližně dobrou věc. Ani prd. Navíc kapela někde zapomněla basáka a buď jsem to teda jen přes jejich debilní zvuk neslyšel, nebo se dokonce ani nenamáhala pouštět basu z playbacku, což je podle mě u kapely o jedné kytaře docela slušný pojeb. Navíc kapela už snad podruhé od té doby co jsem ji slyšel naposled změnila zpěvačku a rozhodně to teda nebyl krok k lepšímu. Vlastně naopak. Jediný důvod k přítomnosti zpěvačky v kapele byly nejspíše její nad korzetem se houpající kozy. Jediné zajímavé věci které zpívala byly v jednohlasu se zpěvákem a to, co zpívala sama bylo silně průměrné. Ačkoli, abych jí nekřivdil, chyba tady byla spíše na straně toho kdo tu hudbu psal, než na její, protože čistě hlasový projev byl  celkem ucházející. Zpěvák mi byl krajně nesympatický a neustále měl hlášky podle kterých sympatizoval snad s každým v publiku. Hlasově taky nijak extrémně zajímavý nebyl, ale co už. Každý nemůže být. Nejsilnější mi teda na kapele připadala kytara, ze které se přece jen občas ozval nějaký aspoň trochu zajímavý riff.
Abych to zkrátil, nejspíš jsem si VoA ve svých představách zidealizoval a realita mi dala pěkně přes držku. Jediné co na té šedé nezáživné průměrnosti bylo uklidňující bylo to, že hráli více méně ráno, takže spousta lidí ještě spala nebo dělala jiné věci a nemusela je vidět. Díky za to.

Hammerfall
Ano! Na závěr si dovolím zjebat Hammerfall!
Kapelu jsem viděl potřetí a upřímně a na rovinu, lituju, že jsem se místo nich radši nešel vyspat abych vydržel na Moonspell. Nijak jsem na ně nehodlal pařit, protože toho už jsem si slušně užil už minule a spíše jsem je hodlal pozorovat jen tak ze sentimentu a užívat si čistě jen zvuk. Nakonec jsem do konce nevydržel ani tohle. Koncert byl vlastně trochu smutný. Mám dojem, že Hammerfall už prostě světu dali všechno dobré co mohli a teď přežívají jen ze setrvačností naživu udržované slávy. Poprvé jsem je viděl na Masters 2007. Tehdy na nich byl snad úplně každý návštěvník festivalu a každý vypadal, že si je nehorázně užívá. Moc jsem je tehdy neznal  a upřímně jsem jim ještě nepřišel na chuť, ale tak nějak jsem si říkal, že na nich asi něco bude. Podruhé jsem je viděl v roce 2009 poté, co jsem už znal všechny jejich hitovky prakticky nazpaměť a slyšel snad každé album minimálně jednou. Hráli v Praze se Sabatony, kteří byli teda podstatně lepší a to byla jen předkapela a to mi tvrdila i většina lidí, se kterýma jsem o tom koncertu mluvil. A letos, po dalších dvou letech Hammerfall klesli ještě o kousek hlouběji. Určitě neříkám, že byli vyloženě příšerní, ale prostě mi přišli tak nějak vyhaslí. Bez šťávy. Určitě tomu ani nepomohlo nové album, které tomuhle popisu taky přesně odpovídá a ze kterého pár věcí hráli. Ale nebylo to jen tím.. Ani třeba Crimson Thunder už nějak neměl to kouzlo, které měl kdysi, ačkoli zahraný byl bezchybně. Nevím jestli to je jen mnou, nebo jestli to tak cítí více lidí, ale mám pocit, že Hammerafll už holt mají nejlepší za sebou, ačkoli mě to trochu mrzí.

Tuž to je snad všecko, o co jsem se chtěl podělit ze světem, tak zas někdy, Howgh, keep it methalll a HOVNOOOOOOO!

Autor: Eirrikr

Reklamy

3 komentáře

  1. Enker

    První den jsem šel prvně na Alestorm a vůbec nezklamali. Super setlist, byla prdel 🙂 Na Virgin Steele a Bonfire jsme odešli, vrátili jsme se na Amorphis, kteří pro mě byli vrcholem celého festivalu. Vybrali ty nejlepší písničky z nového alba a zbytek byl taky super. Tomi je sakra parádní frontman, má styl, drsný headbang a je fakt talent jak na zpívání, tak i na growl. Pak hrála Pagan Alliance – ačkoli jsem již Eluveitie viděl počtvrté a Finntroll potřetí, i tak to byla pecka jako vždy a tentokrát trochu jiná. Vzájemné spolupráce kapel v různých písničkách byly povedené, mohly však někdy vyznít lépe, jak již Eirrikr zmínil. Vrethovy vokály v některých pasážích v podobě vraního křiku (např. Nattfödd) byly fakt drsné. Pak jsme vzadu někde stáli na Hammerfall, ale zůstali jsme jen do půlky kvůli dešti (stanovali jsme 6km daleko, tak jsme jeli prostě dom do Zlína). Pár pecek i přesto zahráli.
    Druhý den byl také hodně zajímavý, velmi mě překvapili tuzemští SSOGE a poté solidní thrashová smršť od Ektomorf. Vrcholem dne byli asi Rhapsody of Fire, moje metalové mládí. Velkolepý koncert odehráli legendární Twisted Sister a následovali australští frajeři Airbourne, na které jsem šel sednout, ale byli dobří a potěšili snad každého – pařilo se i vzadu v malých skupinkách u tribun. Vše končilo švédskou black metalovou bouří Watain – lepší ale převážně byla jejich šílená show v podobě zapálených trojzubců, obřích obrácených křížů, různých ohnivých efektů než hudba..
    Třetí den byl hodně slabým. Legion of the Damned mě ze dvou písní, co jsem stihl po pozdním příjezdu, nezaujali. Od Ross the Boss se mi líbily jen tak první dvě písničky (a v obou se furt zpívalo „kingdom“… wtf?), UDO byl v ten den asi tím nejlepším, ale i tak mě bavili více Accept minulý rok. Guano Apes mě zklamali i v písničkách co jsem od nich znal… You Can’t Stop Me Sandra vůbec nezvládala. Na Brainstorm se mi nechtělo čekat. Kdybych nebyl v ten den ve finanční tísni, hned bych z areálu padal a bavil se jinak.
    Poslední den jsem viděl Delain, Overkill (obě ucházející). a Helloween, kteří předvedli opět parádní show. 🙂
    Shrnutí:
    Rozhodně lepší než minulý rok, ale třetí den byl na nic. Amorphis, Pagan Alliance a SSOGE jako moje top 3.

    Červenec 20, 2011 (1:40 pm)

  2. Pingback: MoR´11 – Alestorm, Pagan Alliance, Rhapsody, Airbourne, Watain a další « methalllblog

  3. Pingback: Masters 2011 – postřehy okolo « methalllblog

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s