Metly metlám! Psáno krví a sračkama, co život dal.

MoR´11 – Alestorm, Pagan Alliance, Rhapsody, Airbourne, Watain a další

V posledním článečku jsem se zabýval takovými těmi nepodstatnými věcmi okolo Masters of Rock – které jsou ale nedílnou součástí fesťáku a neměly by se proto opomíjet – a nyní se podíváme na to hlavní, na kapely a jejich vystoupení.


Čtvrtek

Konflikt
První vystoupení, které jsem na tomto ročníku viděl. O kapele jsem doposud neslyšel a spíš jsem si šel vyhlédnout nějaké pěkné místečko pro následující Alestorm. Když se však z repráků pěkně nahlas začala šinout hudba Ennia Morricone, zamrazilo mě v zádech. Zrovna v ten den totiž v Praze dirigoval Ennio Morricone český národní symfonický orchestr a kvůli Masters jsem si to nechal ujít.

Pro neznalce – Ennio Morricone je hudební skladatel, co složil hudbu pro spoustu westernů jako například Hodný, zlý a ošklivý, či Tenkrát na západě a je to můj nejoblíbenější hudební filmový skladatel vůbec. I Metallica otevírá své koncerty jednou jeho skladbou – Extasy of Gold.
Ale zpět ke Konfliktu – už jenom tímto intrem si mě kapela získala. Když pak začala hrát chytlavé a k paření vybízející punkové riffy, neváhal jsem a vrhl se několikrát s chutí do kotle. Nakonec zahráli ještě známou to instrumentální skladbu z Posledního mohykána a celý koncert uzavřeli další skladbou Ennia Morricone (ze záznamu). Jejich vystoupení uteklo poměrně rychle a zábavně a určitě se na ně zase někdy zajdu podívat. Už jen abych slyšel Duello Finale a Finale z Tenkrát na západě.

Alestorm
Další na scénu přiběhli praví skotší piráti vedení Chrisem Bowesem s jeho pojebanou keytarou, která se pořád kurvila a musel ji během koncertu několikrát opravovat. Na vině nebyla jenom keytara, ale i Chris samotný, který občas zapomněl vokály (a nebo jenom nestíhal…asi se před koncertem nestihl pořádně najebat). Svůj set zahájili piráti novinkou Back Through Time a po té co potopili několik vikingských lodí, zahráli takřka všechny své hitovky – od Nancy the Tavern Wench, přes Keelhauled až k Leviathanovi, Wenches and Mead a dalším. Však je všichni fanoušci Alestorm znají. Jediné co vynechali byl song Rum – trapná slečna/paní uvaděčka ho před koncertem zmínila…a Alestorm ho nakonec nezahráli, což mnoho duší nepochybně zklamalo.

Vystoupení se Alestorm i přes všechny počáteční problémy s keytarou povedlo a odměnou jim kromě potlesku, pokřiku a zdvižených paroháčů byla také CD kompilace MoR2011 a bota, které fanoušci v extázi vrhli na pódium. Jediné co mě sralo byli lidi v první řadě – už jsem to zmiňoval v předchozím článků – stáli jako sochy, ani jednou si nezazpívali a neposkočili. Nasrat na ně!

Amorphis
Po Alestorm jsem vyklidil prostor a přesunul se se skupinkou ke stanu, kde jsme se posilovali pivem a tvrdším alkoholem, jehož-jméno-nesmíme-vyslovit. Ve značně dobré náladě jsem se pak vrátil asi na tři poslední písničky Amorphis a ve svém obveseleném stavu si na ně výborně zapařil.

Pagan Alliance – Fintroll + Eluveitie
Folk methalll mám obecně rád a ačkoliv Fintroll neposlouchám a Eluveitie jenom zběžně (poznám maximálně Inis Mona) hodně jsem se na toto jedinečné vystoupení těšil. Takřka bez námahy se mi a Metloshovi podařilo dostat až k moshpitu, kam nám cestu prorazil neznámý hodný člověk. Viděl, že skrze dav nenacházím cestu kupředu a tak mě chytl za rameno a pravil: „Pojď.“ A prorazil nám cestu až moshi. Za to díky, můj metalový hrdino! Dodnes nevím kdo to byl…možná někdo známý, ale ve svém stavu jsem ho nepoznal.
Na agresivní folkovou hudbu se výborně pařilo, ačkoliv jsem neznal žádný song. Píšťaly a dudy prozpěvovaly a mosh se točil jedna báseň. V tom nádherném opojení mi bylo docela jedno, jestli na jevišti stojí zrovna Fintroll nebo Eluveitie – koncert to byl výborný, o tom žádná. Maličkou vadu na kráse bylo válečné zranění z moshpitu, které se mi ještě dodnes léčí. Tak tvrdý dopad loktem na beton jsem ještě nezažil. Škoda že tam nelétalo seno, jak na moha jiným koncertech Eluveitie – to by snad trochu ztlumilo dopad. Vůbec byl koncert nějak moc vražděný – Metloshovi se podařilo cestou zpět zvrtnout si oba kotníky. A to přežil ďábelský kotel v sandálech…
Možná ještě jednu výtku bych měl – obě skupiny hrály dohromady snad přes dvě hodiny v kuse. A to je na folk metal poměrně zabijácký čas. Hopsat dvě hodiny bez přestávky je neúnosné a i když je hudba výborná a nožky samy tancují, tělo prostě ztrácí sílu a oslabuje. Následkem toho jsem zmeškal závěrečné Moonspell. Na Hammerfall jsem se úplně vykašlal. Po čtvrté jsem je vidět nepotřeboval, tak jsem si šel zdřímnou a na Moonspell už nenalezl dost síly na to, abych se vysoukal ze spacáku. Snad někdy jindy…


Pátek

Varg
Následujícího dne jsem se vypravil čilý a svěží na koncert kapely Varg. Jsem si jistý že jsem na ně zamířil směrem k areálu. Koncert si ale vůbec nepamatuju, takže si nejsem jistý, jestli jsem tam vůbec dorazil. Možná ano a mám jen okno, možná jsem cestou narazil na nějaké kamarády a šel raději na pivo.

Rhapsody of Fire
V plánu bylo jít i na Ektomorf, ale jelikož Sirenia vypadla z programu, nějak se nám to nepovedlo. Na Rhapsody však naše početná skupinka dorazila včas. Tento koncert jsem si opravdu nechtěl nechat ujít. Italské hrdiny melodického metalu jsem doposud neviděl a pro mou bezvýznamnou osobu byli hlavní kapelou na Masters.

Koncert to byl méně divočejší než Pagan Alliance, ale to snad jen proto, že jsme se necpali zbytečně dopředu. Našli jsme si pěkné místečko napravo od zvukařů, kde byl dostatek prostoru pro malou soukromou pařbu. Jakmile italští muzikanti spustil, nechal jsem se unášet na vlnách známých a chytlavých melodií. Ačkoliv bych půlku skladeb nebyl schopný pojmenovat, všechny jsem od poslechnu znal a vychutnával si je od začátku do konce. Zazněly pecky jako Triumph or Agony, Holy Thunderforce, Reign of Terror či Emerald Fork. Pardon, Emerald Sword – to jen my s Metloshem si zazpíval cover od Nanowar (For the food, for the cook, for the kitchen … I will search for the Emerald fork!!!!! – viz Cover týdne – Sinergy, Arch Enemy, Nanowar)
Abych koncert zhodnotil – pro mě to byl jeden z vrcholů letošních Masters. Rhapsody nezklamali – nazvučení výborné, muzikanti vše odehráli na jedničku a setlist byl bezchybný. Třikrát hurá Rhapsody!!!

Ač tomu možná neuvěříte, na Twisted Sisters jsem se zcela záměrně vysral. Znám od nich jedinou písničku (NO – We´re not gonna take it!) a jinak mě vůbec nezajímali. Takže jsem si jejich koncert bez ostychů odpustil a ani jsem toho nijak nelitoval. Podle některých nejlepší vystoupení na Masters, podle mě vhodná pauzička před tím co následovalo. (A We´re not gonna take it jsem slyšel i z dálky)

Airbourne
Příjemné překvapení. Brácha se na ně poměrně těšil a už doma se na ně pořádně připravoval. Mě nijak extra nebrali a ani jsem moc neměl v plánu se na ně jít podívat. Nakonec k tomu nějak došlo, že jsem se ocitl na ploše, když rozjížděli svoji show.
Airbourn naservírovali pravý nefalšovaný hard rock ve stylu starých AC/DC. AC/DC normálně neposlouchám a jak jsem psal, ani Airbourne mě nijak netankovali, ale na živo mě jejich hudba uchvátila. Se svou imaginární kytarou jsem poskakoval kolem věže zvukařů a pařil skoro jako nefalšovaný metalový fotřík. Jen ta riflová bunda, pivní pupek a roky mi chyběli.
Airobourne předvedli, že nejsou žádní sráči. Jak už napsal brácha ve svém článku, propustil kytarista uzdy svým horolezeckým pudům a zpěvák zdatně otevřel několik plechovek piva o svou metalhead.
Celkově vzato se jednalo o takový pohodový koncert do nálady, který mě příjemně potěšil a u kterého jsem se pobavil. Ale Airbourne si asi pořád na mp3ojku nenahraju.

Watain
Další kapela, o které jsem předtím neslyšel. Black mám rád a říkal jsem, že by to mohla být pěkná atmosferická show. Navíc mě nesmírně nabudil text v programu: Vztek, krvežíznivé šílenosti, pohled na krvavé, utrápené oběti, jako ve stavu opilosti silným vínem, pódium hoří a jejich tanec je obrazem neklidných duší. Watain sami sebe uvrhli do světa ohlušující hudby, daleko do hlubin black metalové propasti, hluboko do sféry podvědomí, ke je možné zaslechnout ozvěny nejniternější podstaty bytí.

Foto: Jiří Laser Ručka, Zdroj: http://rucka.blog.idnes.cz

Po Airbourn jsme se šli tedy s Metloshem občerstvit nějakým tím gambáčem a pak se usadili na tribunu, kde jsme vydrželi asi dvě nebo tři písničky, než jsme se na to vysrali a šli pařit na plochu.
Dostal jsem přesně to, co jsem čekal – nádherný atmosferický black metal, tak jak má být. A k tomu hořící pohanské znaky (vidle?), obrácené kříže a šlehající sloupy ohně. Co víc si může černá metalová duše přát? Celkově vzato měli Watain asi nejlepší atmosféru a nejlepší show ze všech kapel na Masters. Neříkám že to byl nejlepší koncert – ale byl jeden z těch lepších. Jen lidí bylo pomálu a nepůsobili zrovna energicky. Jak by taky ne, když koncert končil ve dvě v noci a předtím se všichni vyřádili na Rhapsody, Twisted Sister a Airbourne. Lidi už byli unavení, kvůli čemu jich spousta zmeškala výborný koncert.
Trošku matoucí byl konec koncertu, kdy Watain pustili ze záznamu nějaký song, který měl být zřejmě outrem, ale zněl tak, jako by měli satanisti každou chvíli přiběhnout zpátky na pódium a zahrát nějakou tvrdou vypalovačku, při které by nám mozek stříkal z uší a naši potomci by se rodili se znamením antikrista na prdeli. Bohužel se tak nestalo a po outru bylo nepřejemné ticho a konec. Možná lidi nekřičeli dostatečně o přídavek, možná pořadatel zakázal další skladbu, možná to tak prostě mělo být…

Druhou půlku fesťáku zas někdy jindy. Keep on banging, metalheads!

Poznámka: druhá půlka nakonec popsána nikdy nebyla – to jen abych vám ušetřil hledání. Soráč.

Autor: Richaaarrrd

Masters 2011 – postřehy okolo
Masters of Rock 2011 – Několik nej
Těšíte se na Masters?

Advertisements

2 komentáře

  1. Pingback: Masters 2011 – postřehy okolo « methalllblog

  2. Pingback: Několik NEJ z Masters of Rock 2012 « methalllblog

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s