SAMAEL, KEEP OF KALESIN, MELECHESH + SUPPORT

Dne 6. září jsem měla snad tu nejhorší náladu pod Sluncem. Věděla jsem, že pokud mi jí „blackmetalový“ večer nezvedne, bude zle. Z posledních sil jsem se oblékla a protože jsem neměla koupený lístek vyrazila jsem do Futura už na půl sedmou. Po příjezdu jsem zjistila, že Shindy ani Obscure nebyly schopni na Facebooku informovat o změně času začátku koncertu. Velké překvapení přišlo v podobobě neočekávaných tří předkapel. Představa pěti a půl hodin hudby ve mně vzbuzovala jen ty nejlepší pocity. Přesně, což mě velice potěšilo, v půl sedmé nastoupila na scénu kapela, kterou jsem do té doby vůbec neznala.

FLUXIOUS v čele se zpěvačkou předvedli slušný půl hodinový set. Když přivřu všechny oči, přirovnala bych její projev ke své velké oblíbenkyni Agnett Kirkevaag  z MADDER MORTEM. Sice slečna bude muset spapat ještě hodně polívčičky a hodně se zasnažit, ale rozhodně potenciál dosáhnout úrovně Agnett v ní je. Pro tu chvíli to byl pro mě nejlepší koncert, nakonec to tak i v rámci přeskokanů zůstalo. Jako další na pódiu přišli blackmetalový à la CRADLE OF FILTH. Pro zpěváka byl Dani Filth hodně velkým (ne-li jediným) vzorem. DARK END byli pro některé mé metalové kolegy známou firmou. Pro mě byli novinkou, která rozhodně neodvedla špatnou práci. Pravdou je, že přednesené songy byly dosti monotóní. Na můj vkus málo zvratů, málo překvapení, málo napětí. Za to nechyběla energie. Musím uznat, že zpěvákův hlas byl skvělý. Kapela se nebála rekvizit. Donesla si trnovou korunu, svícen ve tvaru satanistické hvězdy a další předměty, které k tomuto žánru neomyslitelně patří. Suma sumárum byl to zajímavý a chvílemi i vtipný koncert. Po naladění svých nástrojů se jako hurikán přiřítilo na pódium, cosi neidentifikovatelné. Po delší době zkoumání jsem poznala, že to za mikrofonem je žena, která nám se svým crazy účesem předhodila, jak kus masa zvířatům, stejně bláznivou hudbu a show. Zpěvačka byla neuvěřitelně energická, přímá a zároveň měla své kouzlo.
MINKUS rozparádili sebe, mě a moje kolegy, tak jak se na „hardcorový“ koncert patří a sluší. Předkapely rozhodně plnily svou úlohu, všechny naladili na správnou vlnu a díky nim naše natěšení z přiházející chvíle, kdy vystoupí kapela  MELECHESH vzrostlo. Po  vystoupení supportu exponenciálně vzrostl počet metalových fanoušků a už na kapelu MELECHESH byl klub zaplněný. Izraelové stylovým nástupem zahájili pozoruhodný hodinový set, který postupně gradoval a poslední píseň byla vrcholem. Výhrady, bych měla k nazvučení zpěváka. Ve víru jeho bandu vůbec nebyl slyšet. Člověk musel hodně natahovat uši a lapat po každém zvuku jeho hlasu. Po skončení jsem najednou nabyla dojmu, že během hodiny jsem slyšela maximálně tři songy. Nakonec se ukázalo, že jsem nebyla sama. Řekla bych, chyběly mezery mezi songy, komunikace s diváky byla minimální a jedniné songy, které se odlyšovaly, byl první „Illumination: The Face of Shamash “ a poslední „Rebith Of Nemesis “ a střed jakoby splynul. Jako další na řadu přišli KEEP OF KALESIN. Kapela nastoupila na pódium se vší parádou. I přes vývoj hudby v kapele je evidentní, že si svůj post na špici drží. Předvedli strhující koncert. Skladby byly s rozmyslem poskládané. Thebon dal do svého hlasového projevu veškerou energii a sílu. Uprostřed setu přišlo něco nečekaného. Fanoušci se dočkali bubenického sóla v podání  Vegera Larsena. Famózní. Ukázalo se, že krom „sypaček a kopákových tornád“ není Larsenovi cizí ani technická hra. Zakončení koncertu bylo předvídatelné – skladby „The Wealth Of Darkness“ a „Ascendant“. První zmiňovaná z alba Armada je moje neoblíbenější z celé tvorby KEEP OF KALESIN, není tedy divu, že ještě tři dny po koncertu jsem nemohla pohnout hlavou. Po chvilce odpočinku,  po příchodu dalších lidí, to přišlo.

Vystoupila kapela SAMAEL, hvězda tohoto večera. Já osobně jsem viděla SAMAEL naposled v roce 2008 na festivalu Brutal Assault a od té doby jsem čekala, kdy se opět do naši malé země vrátí. Bylo to tu. Vorphalack (Vorph) si to nakráčel v originálním kostýmu a začal na nás valit songy z nové desky „Lux Mundi“. S ostudným výrazem ve tváři se musím přiznat, že vydání této desky jsem prošvihla, takže vybrané songy, které se vracejí do dob „Passage“, jsem slyšela úplně poprvé. SAMAEL nezapomněli ani na své staré placky a servírovali i songy jako např.: „Slavocracy“ (Solar Soul), „Oriental Dawn“(Reign Of Light), „Year Zero“(Eternal) a další. Pro mě největší zklamání bylo nezahrání jediného počinu z neuvěřitelné a tak odlišné desky „Above“ a  Solar Soul ze stejnojmenné desky. Škoda.

Sečteno podtrženo. Koncert splnil svůj účel. Nálada se mi vrátila a já jela domů s pocitem uspokojení a s úsměvem na tváři, který se mi vrátí kdykoliv si na koncert vzpomenu.

Autor: Reňouš