Metly metlám! Psáno krví a sračkama, co život dal.

Brutal Assault 2012 – Kompletní report

Nebudu chodit kolem horké kaše – Brutal Assault 2012 byl naprosto… no, brutální. Ale hezky pěkně popořadě, den po dni, kapelu po kapele. Jsem doma teprve dvacet minut, splnil všechny nutná fyziologická a hygienická opatření, pořád mi ještě hučí v uších a nevím, jak začít. Takže začnu hezky od začátku…

Den 1. – Řady, kurva samé řady

No co, tak jsme jeli už na předpárty ve středu. Stejně si všichni berou dovolenou na celou dobu Brutalu a navíc je třeba chytnout dobré místo na stan a jebnout auto někam, kde ho navalení metloši neobětují kovovému Sejtnovi. Vyrážíme kolem 13. hodiny z Ostravy a do Jaroměře, která se už tou dobou pořádně černala, přijíždíme něco před sedmou hodinou večer. Úžasná atmosféra, z každého stánku, hospody, obchůdku, stanu burácel methalll. Prostě nebe na Zemi… nebo alespoň v České republice.

„Tak akorát rozdělat stan, vyfasovat pásku a jít si skočit na Engel,“ říkáme si. Chyba lávky. Stan se nám jakž takž postavit sice povedlo (jak má záda zjistila o pár nocí později, moc echt to nebylo), ovšem dostat ten debilní látkový náramek a visačku s programem byla věčnost. Kolega to sice měl vyřízené asi za pět minut, protože neměl e-ticket. Já si teda spořádaně stoupnul do kurevsky dlouhé řady mezi dva týpky z Mexika a veselou bandu Britů… a čekám.

Dohráli Engel, skoro i Anaal Nathrakh a fronta se posunula tak do půlky. Bolest nohou i nasranost se stupňovala. Pak přišel někdo z produkce, ohlásil, že teda jako jo, dnes se dovnitř může bez lístku. Po nějakých dvou hodinách stání se dostáváme do luxusního areálu Josefovské pevnosti a zdálky stihneme poslední song Anaalů. No nic, žízeň jak cyp. Jde se stát do řady na brutální žetony… Pak šupem do řady na pivo (desítka Budweiser za třicet korun… meh). Abychom stihli alespoň nějakou hudbu, jdeme na frantíky Alcest. Příjemná atmosférická poslechovka. Sice trochu monotónní vokál a kytary, ale jinak pěkné. Byl jsem ale už tak vyřízený, že jsem v půlce ve stoje usnul. Cesta si vybrala svou daň. Začala být kurevská kosa a únava si žádala své – spánek.

Den 2. – Egyptská řezničina

Čtvrteční dopoledne byla těžká nuda, takže jsme jej strávili bloumáním po areálu, očumováním triček, vysmíváním se prvním ožralým vyjebancům, kteří usnuli v příkopech, a jinými kratochvílemi. Samozřjemě první pivo přišlo asi v 10 hodin. Noostrak byli fajn, ale na davu bylo vidět, že je ještě jednou nohou v kocovinovém hrobě. Zato Trollech byli pičovina jak mraky. „Další píseň je z naší nové desky Vnitřní tma. Tady je Moudrost kováře!“ ohlásili vesničtí blackmetalisti a mě přešla chuť k obědu. Naštěstí přijel kolega Ozzy, takže se trochu popilo, pak jsme s ním stáli ve frontě na akreditaci, stihli poslední skladbu The Black Dahlia Murder. Pak se, tuším, zase pilo. Pak Mates remcal, že chce na Swallow the Sun (kteří byli dost parádní, doporučuji všemi deseti). No a když už jsme byli v tom, tak že si půjdeme skočit na Heaven Shall Burn. Tady se ukázal těžký nedostatek poutek na kelímky, protože jsem je ztratil během prvních tří sekund v brutálním circle pitu. Zapogovali jsme na dvě skladby a měli dost, takže jsme zbytek sledovali z povzdálí. Ministry padli za oběť temnějším božstvům, protože jsem si šel vystát místo na Dimmu Borgir.

Z těch jsem byl nakonec dost zklamaný, protože měli strašně přebuřený zvuk a jednotlivé skladby jsem rozeznával spíše za pomocí představivosti a znalosti jejich diskografie. Ale podívaná to byla skvělá, ne že ne. No a rozhodně vrchol večera a jeden z top koncertů festivalu byli Nile. Naprosto parádní, brutální death. Faraóni zvolili bezchybný setlist, takže došlo mimo jiné na Kafir!, Ithyphallic, Black Seeds of Vengenance, Sarcophagus i na věci z nové desky At the Gates of Sethu. Během jejich vystoupení jsem taky viděl asi nejvíce crowd-surferů na celém Brutalu (i já mezi nimi hrdě plachtil) a vůbec všichni byli strašně nadšení, až tomu frontman Dallas Toller-Wade pomalu sám nemohl uvěřit. Bicmeister George Kollias rozjebal dvojšlapku, takže Sarcophagus odehrál jen s jedním pedálem a celé to završil dav, který unisono skandoval: „Don’t break your shit, George.“ Po koncertě došlo i na skandování jmen jednotlivých členů kapely, což jsem na jiné show na celém Brutalu neviděl. Odcházel jsem s přiblbým úsměvem na držce. Dali jsme další pivo a zakecali se s nějakým Polákem o polské metalové scéně až do čtyř do rána. Na první „pořádný“ den naprosto božské!

Den 3. – „Kurva, já ohluchnul!“

Plni elánu jsme se vrhli do dalšího dne. O budíček se postaral šílený grind/death Cattle Decapitation (ne, nebyli jsme na ně, ale stan jsme měli fakt kurevsky blízko). Takže šup ze spacáku, šup první pivo do sebe, šup snídani, vyčistit zuby a šlo se na Vildhjartu. Tenhle švédský djent/math metal mi celkem učaroval, nicméně na něco tak vyjebaného pro mě bylo příliš brzy, takže jsem si to poslechl raději hezky z dálky a do nějakého pogování se moc nepouštěl. V místním stánku jsme dali oběd a šlo se na Insomnium. Ti předvedli naprosto epický a brilantní melodický death. Skvělý, řízný a čitelný zvuk dosahoval místy kvalit studiovky. Opravdu kouzelná show. Až mi bylo líto, že nehrají někdy v noci. Za tmy to teprve musí být něco. Po Insomnium jsme dali sraz u auta s dalšími členy výpravy, vypili jsme asi čtyři rumy, gin, nějaké to pivo, různě jsme na náměstí vyřvávali, dělali vyjebanosti a tak strašně profesionálně jsme se zabrali do chlastání, že jsme propili Vallenfyre… i Hatebreed… a nakonec i Napalm Death. Takže se šlo rovnou na hlavní hvězdy pátečního večera.

Zapadl jsem na Amon Amarth, zatímco ostatní hajzli z výpravy čekali u druhé stage na Machine Head. Ale mně se za těch pár let festivalování nějak zatím nepodařilo je vidět naživo. Natěšený jak mladý Viking na své první zabité dítě a znásilněnou ženu jsem oslavoval nájezdníky – chvíli. Zvuk se jim moc nepovedl, ale podívaná a mosh pit byly výborné, tak jsem si alespoň užil atmošku a urychleně se přesunul na hlavní headlinery fesťáku – Machine Head.

Nemám moc slov pro to, co se na jejich show dělo, ale bylo to megadrsné, megaepické a hlavně MEGAMETHALLL! Největší circle pit, který trval snad celý koncert (povedlo se mi v něm upadnout a myslel jsem, že mě dav ušlape. Naštěstí jsem byl v cuku letu na nohách, jak mi fellow metalheads bleskurychle pomohli). Byli skvělí, úžasní, nejlepší koncert fesťáku!

Nakonec jsme si zašli i na Paradise Lost, na kterých mě trochu sralo, že zpěvákovi trochu ujížděli koncové tóny, celá show byla taková nemastná, neslaná a hlavně jsem zjistil, že neslyším na levé ucho… ale co. METAL! Šlo se chrápat.

Den 4. – Těžký dojezd

Poslední koncertní den nebyl zrovna nejsvěžejší. Celou noc jsem obšťasťnoval nějaký pařez, takže jsem měl otalčeniny všude, pískalo mi v uších, nohy a záda pekelně bolely ze včerejších Machine Head a vůbec… cítil jsem se dost death metal. Fakt jsem si myslel, že umírám, protože jsem ani neměl chuť na pivo. Navíc se ozvala krizovka čtvrtého dne – sraní. Protože jsem fakt nebyl dost grindcore naladěn, abych šel konat potřebu na toitoiky, poslouchal jsem Be’Lakor z hodinové řady na parádní porcelánový hajzl (za 1/2 žetonu, takže 15 korun… meh!). Metal smrtkovy melodičny z Austrálie byl naprosto boží. Nicméně, když jsem usednul na vysněnou mísu, spustili z druhé stage Aborted. Nebudu to moc zdlouhavě rozebírat – parádní soundtrack ke sraní. Dokonce mě tak nadchli, že jsem si šel cestou zpátky zakroužit do circle pitu trochu rozpohybovat ztuhlé končetiny.

Dal jsem rychlého regeneračního šlofíka a Ozzy mě vytáhl na Sólstafir. Islandský post-rock-whatever byli přesně to, co jsem potřeboval, protože jsem si říkal, že toho metalu je nějak moc a na dvojšlapy a growl jsem moc neměl náladu. Nádherná poslechovka v islandštině se mi rozhodně líbila. Vydržel jsem ještě i na pár skladeb Kylesy, ale ti mi vůbec nesedli, i když měli rozhodně zajímavou a sympatickou babu, dva bubeníky a kytarista občas zakvílel něco na theramin. Hudebně mě však vůbec nezaujali.

Blížil se večer a začalo přituhovat. Brutální death Immolation předvedli strašný náser. Na můj vkus ale příliš nečitelné a příliš velký bordel, ze kterého jdou rozpoznat akorát tak kopáky a hrdelní growl. V detsmethalllovém nášupu pokračovali Six Feet Under, které moc nemusím, ale nakonec jsem byl velmi, opravdu VELMI mile překvapen. Parádní zvuk a těžkými, údernými riffy, oldschool death jak prase. Chris Barnes nebyl moc slyšet, což považuju za jednoznačné plus (až na jeho občasné kvičení). Člověk si říká, že metal je úžasný, když se na Barnesův popud „Scream like you want to kill!“ několikatisícový dav málem vyřve z podoby. O to lepší, že Brutal je oficiální fesťák proti nenávisti a intoleranci. Hoši na závěr přihodili Hammer Smashed Face od Cannibal Corpse, při kterém jsem si blahem málem ustříkl… krev. Paráda!

Agnostic Front byli na můj vkus moc gangsta a hip hop, takže jsme šli, jak jinak, na pivo a nechali trochu odpočinout nohy, protože po těch čtyřech dnech už měly vážně dost, a zabrali jsme parádní místa na At the Gates. Pěkně vepředu, abychom byli blízko a už nás nezastihl mosh pit. V ten moment jsem se naučil jedno základní pravidlo – nikdy nemůžete být dost blízko na mosh pit. Nebyl jsem bohužel v kondici, tak musel z víru těl odhopsat o pár řad dál a legendu melodického deathu poslouchat z dálky. A že bylo co poslouchat. Naprosto nadčasový, přitom old school göthenburský death měl neskutečnou šťávu, energii a říz. Křišťálově čisté nazvučení, dokonalý setlist, kde nechyběla snad žádná jeijch pecka. Neskutečný zážitek.

Zato Immortal byli tak, ale TAK strašně kunda fix hovno fekál napiču! Hudebně se není čemu divit, Immortal nikdy nevynikali bůhvíjakou hudební genialitou. Těšili jsme se alespoň na parádní blackmetalovou show. Nope! Taky hovno. Abbath pobíhal jak zfetovaná veverka, ksichtil se jak čurák, a spíše než ztělesněné zlo vypadalo trio jako hodně ožralí klauni. Vrcholem byla Abbathova džínová vesta, na které měl svůj vlastní černo-bílý ksicht. Otázkou je, zdali to nejsou jen osobní a žánrové preference, protože black nemám nijak zvlášť v oblibě, ale na to, jak obrovský prostor Immortal měli, to považuju za hodně slabý výkon.  Zvuk příšerně přehulený na tak jednoduchou hudbu, takže jsme se odpoklonkovali po písničce a půl a šli si zabrat fleka na Moonspell, kteří měli zrovna zvukovku – a ta byla mnohem zábavnější, než to, co Immortal předváděli vedle na stagi.

Moonspell byli krásnou tečkou. Nohy bolely jak cyp, v zádech bodalo, v uších hučelo, ale poslední síly jsme na Portugalce ještě vydolovali. A stálo to za to. Přestože se potýkali s technickými problémy (Fernando měl nejprve čistý vokál strašně potichu a furt něco mával na zvukaře a kytarista zase během Vampirie prostě přestal hrát a odběhnul), se jim povedla naprosto bezchybná a hlavně atmosféricka show. Zahráli věci z aktuálního Alfa Noir (otevřeli Axis Mundi a došlo i na Em Nome do Medo, která je portugalsky) ani nezapomněli na staré pecky jako Opium, Alma Mater. Akorát na Night Eternal se nějak zapomíná, což je škoda. Nicméně výborná show, šťavnatá tečka za čtyřmi dny, které byly pure metal. Peckovní dovolená. See you next year!

Jinak o organizaci a vybavenosti nemá smysl diskutovat. Bezchybná, hodna mezinárodně uznávaného festivalu, na který se slétají návštěvníci a kapely z celého světa. Tleskám. Potěšila hlavně celá stylizace a harmonogram, který šlapal jako dobře promazaná dvojšlapka.

P.S.: Je možné, že některé zvukové soudy jsou neoprávněné, přece jen dost záleží na subjektivitě a místě, kde posluchač stojí. Což také platí i o některých kapelách.

Autor: Nesthor

Advertisements

17 komentářů

  1. Blacker

    Autor clanku zjevne nemusi black metal, jinak by nepsal takove picoviny… Demonaz s Immortal nevystupuje uz peknou radu let. Nez se ztrapnovat a hodnotit hudbu ktera me nebavi, to je lepsi nepsat nic. Rada pro priste 😉

    Srpen 13, 2012 (2:04 am)

  2. lennroe

    Já nevím mě teda Nile přišli dost šílení, jako by jim někdo pomíchal noty, nepostřehla jsem ani kde končí jedna písnička a začíná druhá, ale je fakt, že fanoušků tam měli spoustu, ale jména se skandovala i na jiné kapela, to zas né že né.
    Na Immortal jsem taky čekala lepší šou, ty plameny byly trochu nuda, na Samael to aspoň mělo styl ale oni se jen snažili být hrozně moc black.
    Na Hhrisův popud “Scream like you want to kill!” jsem definitivně přišla o hlas a vůbec jsem tam ak nějak málem chcípla, páč jsem dostala v moshi přes hubu a nějak jsem se nemohla dostat na klidné místo a přesně jak říkáš, člověk nikdy nestojí dost ve předu…
    Ve čtvrtek dopoledne náhodou hráli třeba Totem, ti byli super a Napalm death no ti mě odrovnali, z druhý řady byli perfektní dokud mi někdo na poslední písničku neposadil za krk jednoho stage divera, to jsem se celkem lekla. Ale jinak skvělí.

    Srpen 13, 2012 (2:42 pm)

  3. Sakal

    tak to je ten nejdebilnější report, který jsem kdy četl.

    Srpen 13, 2012 (8:04 pm)

  4. Asura

    Immortal s Demonazem na pódiu? Jsi byl tak sfetovanej Ty. Demonaz nehraje live sakra dlouho už od dob At the heart of winter. Byl to Abbath. Reportáž hodně slabá. Napadání kapel, urážení a nadávky… hmmmm… Pokud byl report myšlený jako parodie nebo ironie, tak se omlouvám. Ale o tom silně pochybuji.

    Srpen 14, 2012 (9:31 am)

    • fjord

      Asura??? sníme ho???? a z jeho kostí si uděláme obracený kříže!!!!

      Srpen 14, 2012 (2:42 pm)

  5. dictatörr

    seš zasranej mrdkapták….a to už léta lidi neurážim…ale tento report ač jsem nebyl na místě mě dosti uráží…..Dictatörr von thrashing

    Srpen 14, 2012 (10:30 am)

    • Asura

      Zdarec, no to teda je mrdkapták 🙂 Kdy dáme nějaký pivo?

      Srpen 14, 2012 (3:36 pm)

  6. Pán je koukám znalec…

    Srpen 14, 2012 (2:01 pm)

  7. fjord

    uražet Trollech je docela průser a IMMORTAL to už je uražka vrchol!ja sice nebyl na Brutal ASSAULTU ale videl jsem je o den Dřiv v Německu na PartySan festu a mel jsem z nich dobrej dojem to samý NILE jinak me tvuj report pobavil hlavně s tim sraním to si mohl rozvest víc určitě by se nad tim kdejací grind core fekalisti pozastavili,no zajmalo by mne kolik tam bylo zkutečnejch fanoušků metalu když jsem tam byl v loni tak jsem tam viděl tolik zbytečnejch existencí co s metalem nemaj nic společnýho co patřej spíš nekam na nadraží nebo do kanalu,nekteří se tam váleli pod hradbama doslova ve vlastních excrementech jestli to nekdo čte doporučuju jezdit na festy ven mam dokonce i ten pocit že se to už vyplatí i finančně a da se tam levně nakoupit i merch od kapel,LP,CD atd tady je všechno předražený jo a nakonec čekal jsem že se zminíš o KAMPFAR meli prej nejlepší vystoupení na BA co jsem slyšel,ja si na ně zajedu 19 řijna do Dresden Scullcrusher club tam si je dozajista vychutnam

    Srpen 14, 2012 (2:39 pm)

  8. Ach, dnes uz je velky spisovatel takmer kazdy. Tragicky report.

    Srpen 14, 2012 (2:51 pm)

  9. tragický report, nebo nedokáže jednoduše většina lidí přenést přes pysky že někdo může mít jiný názor, než oni?

    Srpen 14, 2012 (2:59 pm)

  10. Asura

    fjord: Ano, jsem to já. Nejde mně o to, že urážel Trollech, to už jsem slyšel x krát a neberu si to osobně. Na to kašlu. Ale vynechat v „reportu“ třeba Sodom, Toxic Holocaust, Inquisition, At The Gates. Municipal Waste a další kapely je taky vrchol demence. Ale holt s tím nic neudělám, alespoň že už opravil „report“ u Immortal. A u sraní se asi tvářil zase jako čůrák on a asi to byl podle něj ten nej zážitek z festu. Jak psal Dalihrob, je to „znalec“ 🙂 A máš pravdu s těmi akcemi venku (hlavně v Německu), merchandise naprosto parádní za velmi slušné ceny a výběr také zajímavější.

    Srpen 14, 2012 (3:34 pm)

  11. Hogath

    Opravdu psáno sračkama:-) Hned první slova v záhlaví vystihují obsah celého blogu.

    Srpen 14, 2012 (8:47 pm)

  12. Tom

    …..hmmm je smutný, že si ten autor nejdřív nezjistí současný složení kapel, když o nich píše report – to je jako kdyby psal o květnovým koncertu Metalliky v Praze a napsal že kytarista Dave Mustaine zahrál špatně sólo….no nic no – asi se zastyděl a už to naštěstí opravil a teď si připadá – doufám jako blbeček. To že vynechá nějaký (i když třeba hlavní kapely) to je otázka vkusu každýho z nás, kdo tam byl a na co se těšil, zvuk taky vnímáme každej jinak….ale to urážení a napadání je dost ubohý a hloupý! Navíc jestli autorovi vadila Abbathovo vesta s nášivkou Blizzard beast – tedy obalem desky Immortal s ksichtama, je divný, že mu nevadila džíska Roba Flina s nášivkou Machine Head…:) No a sraní – to je holt sraní! 🙂 Ale jako report z takhle velký a dobrý akce je fakt trochu slabej!

    Srpen 14, 2012 (10:35 pm)

  13. Jako kdyby na tom zas tak záleželo, nebo co.

    Srpen 15, 2012 (12:09 am)

  14. Rytmus je pán!

    Tady se někdo vysral na klávesnici a pak zkoušel psát report…

    Srpen 22, 2012 (11:55 pm)

  15. Trollech a jejich klaka opět zasahují 😀

    Srpen 23, 2012 (12:50 am)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s