Metly metlám! Psáno krví a sračkama, co život dal.

Archív autora

Nile – At the Gate of Sethu

Připravte se na okultní zážitek, technickou dokonalost a atmosféru dalekých pouští a tajů starověkého Egypta. Už je to nějaký ten pátek, co archeologové objevili zhudebněnou Knihu mrtvých z písků Sahary. Trio (občas kvartet) Nile a novinka At the Gate of Sethu má za sebou už i pěknou řádku koncertů, kde si faráoni death metalu ověřili, jestli album obstojí naživo. Je At the Gate of Sethu skutečně Imhotepem současného metalu, nebo se jako obyčejný otrok poroučí do tlam nilských krokodýlů? To vše níže v recenzi.

(Celý příspěvek…)

Advertisements

Brutal Battle – Round 1

Protože Report z Brutalu 2012 nesklidil moc pozitivní ohlasy a pouštět se do víru nekonečných reakcí na komentářů a hádek je asi tak plodné jako bušit hlavou do zdi, rozhodl jsem se, že vám, nespokojeným čtenářům, odpovím takto a uvedu pár věcí na pravou míru. A nezapomenu na nikoho, nebojte se.

(Celý příspěvek…)


Brutal Assault 2012 – Kompletní report

Nebudu chodit kolem horké kaše – Brutal Assault 2012 byl naprosto… no, brutální. Ale hezky pěkně popořadě, den po dni, kapelu po kapele. Jsem doma teprve dvacet minut, splnil všechny nutná fyziologická a hygienická opatření, pořád mi ještě hučí v uších a nevím, jak začít. Takže začnu hezky od začátku…

(Celý příspěvek…)


Co nám rok 2011 přisral

Pomalu, ale jistě se nám blíží přestupný konec února, tudíž jsme měli dostatek času si pořádně rozmyslet, které desky byly v loňském roce dominantní. Obecně mě překvapilo, kolik kapel se rozhodlo odklonit svou tradiční tvorbu trochu experimentálnějším směrem a kolik kapel naopak vytvořilo naprosto nevýraznou a šedou desku. Nedá se říct, že by minulý rok byl na kvalitu alb chudší, nebo bohatší, než rok před ním. To je patrné už z toho, že jsem se jako tradičně nemohl rozhodnout, jak příčky mého TOP 10 obsadit.

(Celý příspěvek…)


Šťastné a pekelné!

Čtenáři, metloši, headbangeři, hajzlové, hajzlice a jiní. Redakce Vám přeje šťastné a hlasité Vánoce a ne moc těžkou kocovinu po Novém roce. I my se na týden odeberem přežírat, ožírat a jinak slavit. A na co se můžete těšit v roce 2012? No přece na hodnocení desek loňského roku, různé žebříčky, topky a jiné kokotiny.

(Celý příspěvek…)


Ozzyho šuplík: Anathema – We’re Here, Because We’re Here

Anglická Anathema po boku My Dying Bride patřila v 90. letech k zakladatelům doom-metalové scény. Dnes jsou jejich záměry naprosto odlišné, což dokazují na posledních několika deskách, včetně té nejnovější „We’re Here Because We’re Here“. Temné nálady, podřezávání žil, libování si v temnotě jsou totálně zavrženy, protože do této temnoty, oslepující silou dorazilo světlo a chuť objevovat krásy a zázraky života. Hutné a dominantní kytary, depresivní či agresivní nálady vystřídaly něžné melodie, stojící na příjemné kytarové hře a optimistických vokálech. Anathema je vyhledávaným autorem právě proto, že má velmi osobitý cit pro melodie, které mají spíš vlastnosti krásy. Každý to cítí jinak a tomu, komu tyto melodie nic neříkají, to nepozná nikdy. Při jejich poslechu má člověk pocit létání, idylického optimismu a krásných zítřků. Avšak nijak kýčovitě, nýbrž upřímného prožitku, kdy má chuť se o t podělit s celým světem, protože něco takového je skutečné životní antidepresivum. Velký podíl na tom měl tentokrát pan umělec Steven Wilson, kterému jsou harmonie této klasy nejbližší a podílel se na mixu. Není to vůbec poprvé, protože se kromě práce s vlastními Porcupine Tree podílel na poslední desce izraelských Orphaned Land. Dokáže zdůraznit osobité vlastnosti kapely a dát volnost právě těm elementům, které z dané kapely dělá to, čím je. Dalším nepochybně zajímavým hostem je i Ville Valo z HIM ve skladbě „Angels Walk Among Us“. Pánové si dali sice patřičně na čas, ale stálo to za to, protože opět stvořili várku krásných melodií, které některé jedince dovede až k slzám.

(Celý příspěvek…)


Metalgate Massacre

Je to tady! Kapela Oblivion, která se z velké většiny podílí na tomto řiťomrdském webu je v soutěži Metalgate Massacre a uchází se o Divokou kartu, která znamená postup do semifinále. Proto Vás, čtenáři, metloši, hajzli a hajzlice prosíme – pokud methalllblog čtete rádi, pokud Vás někdy rozesmál, rozplakal nebo naopak nasral, pokud se Vám někdy nějaký článek líbil, pošlete nám hlas, ať můžeme šířit smrt, zkázu a sračky. Cena hlasu je 8 korun a stačí napsat sms ve tvaru: „MGM OBI“ na tel. číslo 777 080 808.

Všem, kteří pro nás budou hlasovat patří obrovské, nemrtvé DÍKY!

(Celý příspěvek…)


Dvojitá recenze: Lou Reed & Metallica – Lulu

Nesthor s Ogrebangerem dali hlavy dohromady. Poslechli si novou deskou dvou velikých jmen hudebního světa. Zamyšleně pokývli hlavou a vrhli se ke klávesnicím, aby Vám předvedli, co si o novém albu myslí. Skrz internetové vody můžete číst mrmlání nespokojených hipster fanoušků, zmučené výkřiky: „Nouuuu, co to Metallica udělala, zabiju se!“ a „Kurva, už to není ta stará Metallica, která byla nejlepší od 12. dubna 1992 do 24. ledna 1994“. Všem těm, kteří takto kvičí, jak nespokojené čuby a všem ostatním, kteří desku ještě neslyšeli, přinášíme recenzi, která se na tento výtvor dívá trochu jinak a možná Vám pomůže docenit a uvědomit si pár věcí. To neznamená, že je deska dobrá. Nebo špatná. A vůbec. Více hemzů níže.

(Celý příspěvek…)


Ozzyho šuplík: Audrey Horne – Audrey Horne

AHPařba skončila, muzika dohrála, všichni se rozešli domů a muzikanti se opět ponořili do sebe, aby zjistili, co v nich ještě dřímá. Audrey Horne vznikli jako vedlejší projekt borců z různých norských kapel. Ať už se jedná o Enslaved, Sagh, či dokonce Gorgoroth. Vedlejší projekt, pojmenovaný podle postavy ze seriálu Twin Peaks, má především rockovou podstatu. Když projekt začínal nabírat na významu, především po úspěšné druhé desce Le Fol, byla potřeba najít skutečnou tvář kapely.

(Celý příspěvek…)


Methalll v českých rádiích

Možná to znáte. Musíte se vydat na dlouhou cestu autem, a protože Váš vehikl není zrovna nejmodernější, jediná možnost, jak po cestě nezešílet, je pustit si rádio. Bohužel v naších luzích a hájích není metal natolik uznávaný, abychom měli čistě metalové rádio, takže je třeba vymyslet nějaký kompromis. Naladit takovou rádiovou stanici, ze které Vám neslezou vlasy na hlavě a nevyhřezne konečník. Vybral jsem tedy několik rádiových stanic moravskoslezského kraje, které jsem měl tu „čest“ za poslední měsíc poslouchat a napíšu Vám, co si o nich myslím.

(Celý příspěvek…)